Pojem důchod se užívá v ekonomické a sociální oblasti. Důchod z pohledu sociálního zabezpečení má několik typů. Nejčastěji se jedná o starobní důchod, dále o důchod invalidní, vdovský (vdovecký), sirotčí, v menší míře pak o vojenský a soukromý důchod. K pobírání některého z těchto důchodů je nutné splnit zákonné podmínky. U každého důchodu se jedná vždy o specifické podmínky, které odpovídají dané situaci. Rozdíly jsou pochopitelně i mezi jednotlivými důchody, a to nejen v podmínkách, ale i ve výpočtu jeho výše. Pokud jde o podmínky pro nárok na důchod, tak kupříkladu u starobního důchodu jde o dobu účasti na sociálním pojištění.
Je to druh důchodové dávky v rámci státního důchodového systému a vyplácí se z důchodového pojištění. Nárok na starobní důchod má každý, kdo splnil podmínku minimální doby pojištění a dosáhl státem stanoveného věku, tedy důchodového věku, popřípadě věku od něho odvozeného nebo věku 65 let. V průběhu několika posledních let byla výše důchodového věku několikrát zvyšována, zejména s ohledem na posunování doby dožití směrem nahoru. Poslední úprava byla provedena s platností od 1.1.2018, od kdy činí nejvyšší důchodový věk 65 let. Aby se ekonomická situace důchodců nezhoršovala, tak se starobní důchod valorizuje podle mezd, inflace a jiných parametrů.
V minulosti se rozlišovaly dva druhy invalidních důchodů – plný a částečný. V současnosti existuje pouze jeden druh invalidního důchodu (dále jen ID), existují však tři stupně invalidity. V ČR tak máme ID pro invaliditu prvního stupně, ID pro invaliditu druhého stupně a ID pro invaliditu třetího stupně. Přitom platí, že první stupeň invalidity je nejméně závažný, zatímco třetí stupeň je nejtěžší.
Pro nárok na první stupeň musí u pojištěnce nastat pokles jeho pracovní schopnosti o minimálně 35 procent. Rozmezí 50 až 69 procent poklesu pracovní schopnosti je podmínkou pro přiznání invalidity druhého stupně a třetí stupeň nastává při poklesu minimálně o 70 procent a více.
Výše invalidního důchodu je součtem základní a procentní výměry invalidního důchodu, kdy výše základní výměry činí 9% průměrné měsíční mzdy, což v roce 2018 vychází na 2700 Kč měsíčně. S vyšší stupněm invalidity roste procentní výměra ID.
Pozůstalý (vdova nebo vdovec) má nárok na tento důchod po manželovi či manželce, jestliže zemřelý/á pobíral/a starobní nebo invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní případně starobní důchod, nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu. Nárok nemá druh nebo družka zemřelého partnera, i když měli společnou domácnost a žili spolu několik let. Není ani automatický a je potřeba splnit zákonné podmínky. Vyplácí se jeden rok od smrti manžela či manželky. Po jeho uplynutí tento důchod náleží pouze té pozůstalé osobě, která například pečuje o dítě, rodiče, případně je invalidní. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v zákoně.
Na tento důchod má nárok nezaopatřené dítě v případě smrti rodiče (osvojitele) nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Zemřelý musí být navíc poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo musí splňovat ke dni smrti podmínku alespoň poloviny doby pojištění potřebné pro nárok na ID nebo splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením.
606 05 72 72
HEADER-EMAIL