Zahraniční platby již zdaleka nejsou jen otázkou týkající se živnostníků a firem. Čím dál tím více soukromých fyzických osob zahraniční platby využívá, což souvisí s rostoucí oblibou nákupů na zahraničních internetových obchodech. Jak zahraniční platby probíhají, jak se zadávají a co je třeba splnit, aby platba v pořádku proběhla? Na tyto otázky se dovíte odpověď níže. Zahraniční platby rozlišujeme na několik typů dle řady různých kritérií. Mezi zřejmě nejzákladnější rozlišení patří platby v rámci EU a mimo EHS. Za zahraniční platby jsou stále, většinou finančních institucí, vybírány nemalé poplatky. 

Europlatba, SEPA platba či zahraniční platba? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Europlatbou rozumíme takovou přeshraniční transakci, která probíhá v rámci území státu EHS. Tyto platby jsou uskutečňovány v eurech, a to do maximální výše 50.000,- eur.

SEPA platba je zjednodušená platba v eurech, která by měla probíhat stejně rychle jako tuzemský platební styk. I když se jedná o platby v eurech, nemusí být tento platební styk nutně prováděn pouze na území EU. SEPA platbu je možné uskutečnit s jakoukoliv bankou a v jakékoliv zemi, avšak pouze v případě, že daná banka tyto platby podporuje.

Zahraniční platbou jsou ostatní přeshraniční platby mimo území EU či v jiné měně. 

Liší poplatky za provedené zahraniční platby u jednotlivých typů?

Ano, jednotlivé výše poplatků se samozřejmě liší na základě typu platby. Stejně tak jsou odlišné poplatky v případě příchozích a odchozích plateb. U českých bank se setkáváme s poplatky v rozmezí od desetikorun až po tisícikoruny. Výše poplatku je buď stanovená pevně anebo procentuálně. Obecně však platí, že nejlevněji nás zřejmě vyjdou tzv. SEPA platby, které jsou prováděny v eurech. Ostatní zahraniční platby se mohou skutečně prodražit. 

Kdo platí poplatky za zahraniční platby?

Jak již bylo zmíněno výše, za zahraniční platby jsou strhávány celkem nemalé poplatky. Tyto se však mohou účtovat příjemci, odesílateli či se mohou dělit. V přeshraničním platební styku se setkáváme se třemi zkratkami: SHA, OUR, BEN, tzv. variantami poplatků. Jaký je význam těchto zkratek?

SHA – tato zkratka znamená, že poplatky spojené s transakcí hradí odesílatel i příjemce, a to tak, že každý z nich hradí konkrétní poplatky své bance.

OUR – tato zkratka znamená, že veškeré poplatky hradí odesílatel transakce.

BEN – tato zkratka znamená, že veškeré poplatky hradí příjemce transakce. 

Údaje potřebné pro vytvoření přeshraniční platební transakce

Provádění tuzemských transakcí je velmi jednoduché a mnohdy k němu stačí pouze jedno kliknutí v internetovém bankovnictví. V případě zahraničních plateb to takto jednoduché není. Asi není nutné zdůrazňovat základní informace o platbě, jako je identifikace příjemce platby a její výše či měna. Při zadávání platby je však nutné počítat s tím, že budeme potřebovat i další údaje, a to např. číslo účtu příjemce ve formátu IBAN a samozřejmě i mezinárodní BIC kód banky či SWIFT. V případě klasických zahraničních plateb mimo EHS je třeba vyplnit rovněž kolonku s popisem transakce. Při zadávání platby vybíráme rovněž typ poplatku, tzn. zda náklady na převod poneseme my, příjemce či každá zúčastněná strana uhradí poplatky své vlastní bance.  

Výši poplatků za jednotlivé typy plateb lze porovnat

Využíváte zahraniční platební styk často a chcete co nejvíce ušetřit na příchozích i odchozích platbách? Je na čase najít takovou banku, která umožňuje provádět zahraniční platby s co možná nejnižšími poplatky. Na finančním trhu nalezneme i takové banky, které si účtují minimální poplatky. Stačí jen hledat! Proto existují nejrůznější on-line nástroje pro srovnání zahraničních plateb, ze kterých můžete získat informace o konkrétních službách a poplatcích.